Lysohlávky

Dne 25.5.2019 jsem se vydala na další trip, tentokrát s lysohlávkami!

Tento článek bude spíše pro začínající, kteří nemají s psychedeliky příliš zkušeností (ne-li žádné) a chtěli by vědět, co od toho očekávat (protože já to vědět chtěla !)
Měla jsem k dispozici 9 nasušených lysohlávek, jejichž hmotnost byla dohromady půl gramu. Při tak malém množství nelze očekávat  nějaké velké divy, avšak na začátek je to ideální, člověk získá aspoň trochu představu o tom, jaké účinky lysohlávky mají.
S mým přítelem jsme si šli udělat piknik na odlehlou loučku mezi lesíky, mým předkrmem byly ony lysohlávky (přítel na mě opět dohlížel, při tripech je to celkem důležitá věc). V půl 12 dopoledne jsem lysohlávky snědla a zapila zeleným čajem s medem. Jejich chuť byla velmi zvláštní, ne moc dobrá. Byly poměrně slané, lehce až do kysela (ale opravdu lehce) a po spolknutí v ústech zůstala sladká chuť. Po třičtvrtě hodině jsem se začala velmi soustředit na trávu vedle mě a začala se cítit euforicky. Poznala jsem, že lysohlávky začínají působit, ne však příliš silně. Jejich působení jsem silněji pocítila, až když se mi chtělo čůrat - když jsem se zvedla, měla jsem pocit, že moje tělo je hrozně těžké, obzvlášt nohy -> připadalo mi, jako kdyby byly z gumy, jako z nějaké těžké pneumatiky, což nebylo příliš příjemné. Zároveň mi bylo trochu divně od žaludku, začala jsem houbičky vykrkávat (mňamka). Zašla jsem kousíček do lesíka a začalo se mi dělat zle ze světla, které prosvítalo skrze stromy. Měla jsem pocit, že zkolabuji, světlo zvláštně blikalo. Zaujala mě nějaká rostlinka, tak jsem se snažila soustředit hlavně na ní. Když jsem se vyčůrala, šla jsem zpět a v momentě, kdy jsem byla  vedle přítele, tak se mi udělalo opět dobře a došlo mi, že nejlepší bude, když se nebudu příliš vzdalovat. Přišel stav, který bych popsala jako kdybych byla tzv.jednou nohou zhulená a druhou na lsd. Moje tělo mi přišlo velmi zpomalené, ale hlavou jsem byla velmi při vědomí. Zpěv ptáků se zesílil a já si začala plně uvědomovat přítomný okamžik. Vůně trávy, vánek teplého větru, barvy přírody, vše bylo mnohem intenzivnější. Na chvíli jsem zavřela oči a pozorovala dění pod zavřenými víčky. Přišlo mi to, jako kdybych sledovala vnitřek mojí hlavy (:D), špatně se to popisuje, vše bylo červené, uprostřed byl kruhový střed a z něho vycházeli červené tvary(?), pak se vše změnilo na oranžovou,žlutou a pak zas na červenou. Později jsem se pokusila to nakreslit, ale bohužel jsem to nedokreslila, jelikož začalo pršet. I tak sem to moje veledílo přikládám  

Se zavřenýma očima se zvuky okolo ještě více zesílily. Šum trávy mi připomínal déšť, to mě zmátlo a oči jsem otevřela. Po otevření očí jsem cca půl minuty zaznamenala změnu barev. Veškerá tráva a stromy měli takovou spíše tyrkysovou barvu - vkládám obrázek pro představu

Jak jsem již napsala,tato změna barev netrvala příliš dlouho, jen u jednoho stromu jsem jí pozorovala asi dvě minuty - strom měnil svou barvu pořád dokola od zelené po tyrkysovou a pak zas na zelenou.

Co se týče mého fyzického stavu, musela jsem spíše sedět, jakmile jsem se zvedla a šla, nebylo mi moc dobře, velmi mi tlouklo srdce a přítel se mě ptal, zda jsem v pořádku, jelikož jsem prý velmi hluboce dýchala. Emocinálně jsem se cítila velmi zvláštně, spíše euforicky, chvíli jsem se smála, pak zase spíše rozjímala a užívala si teplo a přírodu. Kdybych to měla porovnat s LSD, tak u LSD byly nálady lépe ovladatelné, LSD se více přizpůsobilo mé náladě, u lysohlávek to bylo naopak - musela jsem se přizpůsobit já náladám a emocím, které mi přinášely. Později právě začalo pršet, takže jsme se museli zvednout a jít. Nejdříve jsem z toho měla velmi špatný pocit, nechtělo se mi odcházet. Navíc déšť byl zpočátku velmi příjemný. Pak se ale opravdu ochladilo a já se spíše domů začala těšit.  Jak jsme šli lesíkem, udělalo se mi mnohem lépe, nohy přestaly být jako z pneumatiky, od žaludku se mi též udělalo dobře. Šli jsme a já byla ohromená všemi stromy-jejich kůrou nebo mechem. Vůně deště a mokré přírody byla opravdu hodně intenzivní a příjemná, tato procházka k autu mi připadala jak procházka rájem, usmívala jsem se jako sluníčko.
Nejprve jsem z cesty autem měla poměrně divný pocit (neřídila jsem! :D), ale nakonec to byla spíše sranda. Palubová deska, dveře, strop - tolik detailů! Všechno jsem začala osáhavat a kdo ví proč, přišlo mi to opravdu zábavné a vtipné. 
Když jsme přijeli domů, plácla jsem sebou na postel a pozorovala lustr, který měnil svou velikost (stejně jako při požití LSA/havajské růže), pak dokonce i lehce měnil tvar, to bylo opět v tu chvíli celkem komické. 
Pak jsem si prohlížela fotky, které můj přítel nafotil a u jedné černobílé jsem si všimla,že opět mění barvu - z černobílé spíše na hnědou (jako sépiový filtr),to se mi moc nelíbilo, takže jsem s prohlížením fotek přestala.
Odpočívala jsem, poslouchala hudbu. Když se udělalo lépe, šli jsme s přítelem ještě ven. Účinky už hodně odeznívaly. Šli jsme si koupit kebab, cestou jsem cítila mnoho lásky všude kolem mě (stav podobný extázi). Po návratu domů jsem účinky zpozorovala ještě na zdi - roh zdi se zvětšoval a zmenšoval. Najedla jsem se, lehla si a zavřela oči. Pod zavřenými víčky jsem pozorovala trávu a stromy vlnící se ve větru. Pomyslela jsem si, že to je krásný, uklidňující a do minuty jsem usla :). Asi po hodině jsem se probudila, účinky jsem už nepociťovala žádné. Fyzicky jsem byla velmi unavená, ale psychicky jsem se cítila velmi příjemně, zrelaxovaně. Celý trip trval asi 5 hodin.
Až na pár nepříjemných chvilek v začátcích to byla velmi příjemná zkušenost. Kdybych měla účinky houbiček a mých pocitů přirovnat k hudbě, byla by to tato písnička (nejde o text, spíše melodie).
https://www.youtube.com/watch?v=gqXdU1IK2JI&fbclid=IwAR1-Dg2u7DNckOCfeNllWIDytzTg8JC0pLOyKRtKt3h0MO2S447DbpQ-Gho